तं पितुर्वधभवेन मन्युना
राजवंशनिधनाय दीक्षितम् ।
बालसूनुरवलोक्य भार्गवं
स्वां दशां च विषसाद पार्थिवः ॥

अन्वयः AI बालसूनुः पार्थिवः पितुः वधभवेन मन्युना राजवंशनिधनाय दीक्षितम् तं भार्गवं स्वां दशां च अवलोक्य विषसाद ।
सञ्जीविनीटीका (मल्लिनाथः) तमिति॥ पितुर्जमदग्नेर्वधभवेन क्षत्रियकर्तृकवधोद्भवेन मन्युना कोपेन राजवंशानां निधनाय नाशार्थम्। निधनं स्यात्कुले नाशे इति विश्वः। दीक्षितम्। प्रवृत्तमित्यर्थः। तं भार्गवं स्वां दशां चावलोक्य बालाः सूनवो यस्य स पार्थिवो विषसाद। स्वस्यातिदौर्बल्याच्छत्रोश्चातिक्रोधात् कांदिशीकोऽभवदित्यर्थः ॥
Summary AI King Daśaratha, the young son of Aja, became deeply despondent upon seeing Paraśurāma. He observed Paraśurāma consecrated by the vow of destroying the entire royal race, driven by the intense anger arising from his father's murder. Comparing his own vulnerable condition and the formidable presence of the sage-warrior, the king felt a profound sense of despair for his sons and his lineage.
सारांश AI पिता के वध से उत्पन्न क्रोध के कारण राजवंशों के विनाश का संकल्प लेने वाले परशुराम को देखकर राजा दशरथ अपने नन्हे पुत्रों की दशा सोचकर दुखी हो गए।
पदच्छेदः AI
बालसूनुःबालसूनु (१.१) the young son (Daśaratha)
पार्थिवःपार्थिव (१.१) the king
पितुःपितृ (१.१) of the father
वधभवेनवधभव (३.१) arising from the killing
मन्युनामन्यु (३.१) with anger
राजवंशनिधनायराजन्वंशनिधन (४.१) for the destruction of the royal race
दीक्षितम्दीक्षित (√दीक्ष्+क्त, २.१) consecrated/vowed
तम्तद् (२.१) him
भार्गवम्भार्गव (२.१) Paraśurāma (descendant of Bhṛgu)
स्वाम्स्व (२.१) his own
दशाम्दशा (२.१) condition
and
अवलोक्यअवलोक्य (अव√लोक्+ल्यप्) having seen
विषसादविषसाद (वि√सद् कर्तरि लिट् (परस्मै.) प्र.पु. एक.) became despondent
छन्दः रथोद्धता [११: रनरलग]
छन्दोविश्लेषणम्
१० ११
तं पि तु र्व वे न्यु ना
रा वं नि ना दी क्षि तम्
बा सू नु लो क्य भा र्ग वं
स्वां शां वि सा पा र्थि वः
About

Sanskrit Sahitya is a free, open-access digital library of classical Sanskrit literature with AI-powered tools and translations.