Loading data... On slow networks this could take a few minutes.
100%

राजापि तद्वियोगार्तः स्मृत्वा शापं स्वकर्मजम् ।
शरीरत्यागमात्रेण शुद्धिलाभममन्यत ॥

अन्वयः AI राजा अपि तद्वियोगार्तः स्वकर्मजं शापं स्मृत्वा शरीरत्यागमात्रेण शुद्धिलाभम् अमन्यत ।
सञ्जीविनीटीका (मल्लिनाथः) राजेति॥ तद्वियोगार्तः पुत्रवियोगदुःखितो राजिपि स्वकर्मणा मुनिपुत्रवधरूपेण जातः स्वकर्मजस्तं शापं पुत्रशोकजं मरणात्मकं स्मृत्वा शरीरत्यागमात्रेण देहत्यागेनैव शुद्धिलाभं प्रायश्चित्तम्। अमन्यत। मृत इत्यर्थः॥
Summary AI The King, suffering intensely from the separation from Rama, recalled the curse brought upon himself by his own past actions. He viewed the abandonment of his body (death) as the only way to attain purification and release from his grief and guilt.
सारांश AI राम के वियोग से संतप्त राजा दशरथ ने अपने पूर्व कर्मों के श्राप का स्मरण करते हुए प्राण त्यागने को ही शुद्धि का एकमात्र साधन समझा।
पदच्छेदः AI
राजाराजन् (१.१) The king
अपिअपि also
तद्वियोगार्तःतत्वियोगआर्त (१.१) pained by separation from him
स्मृत्वास्मृत्वा (√स्मृ+क्त्वा) having remembered
शापंशाप (२.१) the curse
स्वकर्मजम्स्वकर्मन् (२.१) born of his own deed
शरीरत्यागमात्रेणशरीरत्यागमात्र (३.१) by the mere act of abandoning the body
शुद्धिलाभम्शुद्धिलाभ (२.१) the attainment of purification
अमन्यतअमन्यत (√मन् कर्तरि लङ् (आत्मने.) प्र.पु. एक.) he considered
छन्दः अनुष्टुप् [८]
छन्दोविश्लेषणम्
रा जा पि द्वि यो गा र्तः
स्मृ त्वा शा पं स्व र्म जम्
री त्या मा त्रे
शु द्धि ला न्य
About

Sanskrit Sahitya is a free, open-access digital library of classical Sanskrit literature with AI-powered tools and translations.