अथाधिशिश्ये प्रयतः प्रदोषे
रथं रघुः कल्पितशस्त्त्रगर्भम् ।
सामन्तसंभावनयैव धीरः
कैलासनाथं तरसा जिगीषुः ॥

अन्वयः AI अथ धीरः प्रयतः रघुः, तरसा कैलास-नाथं जिगीषुः सन्, प्रदोषे कल्पित-शस्त्र-गर्भं रथम् अधिशिश्ये।
सञ्जीविनीटीका (मल्लिनाथः) अथेति॥ अथ प्रदोषे रजनीमुखे। तत्काले यानाधिरोहणविधानात्। प्रयतो धीरो रघुः। समन्ताद्भवः सामन्तः राजमात्रमिति संभावनयैव कैलासनाथं कुबेरं तरसा बलेन जिगीषुर्जेतुमिच्छुः सन्। कल्पितं सज्जितं शस्त्त्रं गर्भे यस्य तं रथमधिशिश्ये। रथे शयितवानित्यर्थः। अधिशीङ्स्थासां कर्म (अष्टाध्यायी १.४.४६ ) इति कर्मत्वम् ॥
Summary AI Then, at evening, the steadfast and self-controlled Raghu, desiring to conquer the lord of Kailasa (Kubera) by force, lay down in his chariot, which was stocked with weapons, intending to subdue him.
सारांश AI कुबेर को जीतने के संकल्प के साथ धीर राजा रघु ने अस्त्र-शस्त्रों से युक्त अपने रथ में ही संयमपूर्वक रात्रि व्यतीत की।
पदच्छेदः AI
अथअथ Then
अधिशिश्येअधिशिश्ये (अधि√शी कर्तरि लिट् (आत्मने.) प्र.पु. एक.) lay down in
प्रयतःप्रयत (१.१) self-controlled
प्रदोषेप्रदोष (७.१) at evening
रथम्रथ (२.१) chariot
रघुःरघु (१.१) Raghu
कल्पितशस्त्रगर्भम्कल्पितशस्त्रगर्भ (२.१) which was stocked with weapons
सामन्तसंभावनयासामन्त–संभावना (३.१) by the mere honor of treating as a vassal
एवएव only
धीरःधीर (१.१) the steadfast one
कैलासनाथम्कैलासनाथ (२.१) the lord of Kailasa (Kubera)
तरसातरस् (३.१) by force
जिगीषुःजिगीषु (√जि+सन्+उ, १.१) desiring to conquer
छन्दः उपजातिः [११]
छन्दोविश्लेषणम्
१० ११
था धि शि श्ये प्र तः प्र दो षे
थं घुः ल्पि स्त्त्र र्भम्
सा न्त सं भा यै धी रः
कै ला ना थं सा जि गी षुः
About

Sanskrit Sahitya is a free, open-access digital library of classical Sanskrit literature with AI-powered tools and translations.