१.३०.२१

अथ रामो महातेजा विश्वामित्रं महामुनिम् ।
पप्रच्छ मुनिशार्दूलं कौतूहलसमन्वितः ॥

अन्वयः

अथ thereafter, परमोदार: highly generous, राजा king Dasaratha, हृष्टमना: wellpleased, तम् महामुनिम् that great sage, विश्वामित्रम् Visvamitra, अभिपूजयन् while worshipping, हृष्ट: with joy, उवाच spoke৷৷

Summary

Thereafter highly lustrous Rama, the best among men, filled with curiosity enquired of the great sage Viswamitra:

पदच्छेदः

अथअथ (अव्ययः)
रामोराम (१.१)
महातेजामहत्–तेजस् (१.१)
विश्वामित्रंविश्वामित्र (२.१)
महामुनिम्महत्–मुनि (२.१)
पप्रच्छपप्रच्छ (√प्रच्छ् लिट् प्र.पु. एक.)
मुनिशार्दूलंमुनि–शार्दूल (२.१)
कौतूहलसमन्वितःकौतूहल–समन्वित (१.१)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

रा मो हा ते जा
वि श्वा मि त्रं हामु निम्
प्रच्छमुनि शा र्दू लं
कौ तून्वि तः