२.१९.१२

बुद्धिः प्रणीता येनेयं मनश्च सुसमाहितम् ।
तत्तु नार्हामि संक्लेष्टुं प्रव्रजिष्यामि माचिरम् ॥

अन्वयः

येन since, इयम् this, बुद्धि: intellect, प्रणीता is advanced, मनश्च mind also, सुसमाहितम् is wellcomposed, तम् him, संक्लेष्टुम् to inflict pain, नार्हामि I do not deserve, प्रव्रजिष्यामि I shall depart, चिरम् delay, मा not.

M N Dutt

That great One, who' has inspired Kaikeyi with this mode of mind and has kept it firm, I cannot offend. I shall repair hence without any delay.

Summary

With wellcomposed mind this decision has been taken. I do not like to inflict pain (on Dasaratha or Kaikeyi). I shall, therefore, depart to the forest without delay.

पदच्छेदः

बुद्धिःबुद्धि (१.१)
प्रणीताप्रणीत (√प्र-नी + क्त, १.१)
येनेयंयद् (३.१)–इदम् (१.१)
मनश्मनस् (१.१)
(अव्ययः)
सुसमाहितम्सु (अव्ययः)–समाहित (१.१)
तत्तद् (२.१)
तुतु (अव्ययः)
नार्हामि (अव्ययः)–अर्हामि (√अर्ह् लट् उ.पु. )
संक्लेष्टुंसंक्लेष्टुम् (√सम्-क्लिश् + तुमुन्)
प्रव्रजिष्यामिप्रव्रजिष्यामि (√प्र-व्रज् लृट् उ.पु. )
माचिरम्माचिरम् (अव्ययः)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

बु द्धिःप्र णी ता ये ने यं
श्चसु माहि तम्
त्तु ना र्हामि सं क्ले ष्टुं
प्रव्र जि ष्यामि माचि रम्