२.२३.५

प्रविवेशाथ रामस्तु स्ववेश्म सुविभूषितम् ।
प्रहृष्टजनसंपूर्णं ह्रिया किंचिदवाङ्मुखः ॥

अन्वयः

अथ thereafter, रामस्तु Rama, ह्रिया with embarrassment, किञ्चित् a little, अवाङ्मुखः with his head bent down, प्रहृष्टजनसम्पूर्णम् thronged with excited people, सुविभूषितम् welldecorated, स्वं वेश्म his own residence, प्रविवेश entered.

M N Dutt

Entered Rāma this beautiful abode, excellently furnished and filled with people highly delighted, having his head hanging down a little with shame.

Summary

His head bent down in embarrassment, Rama entered his welldecorated residence thronged with excited people.

पदच्छेदः

प्रविवेशाथप्रविवेश (√प्र-विश् लिट् प्र.पु. एक.)–अथ (अव्ययः)
रामस्राम (१.१)
तुतु (अव्ययः)
स्ववेश्मस्व–वेश्मन् (२.१)
सुविभूषितम्सु (अव्ययः)–विभूषित (√वि-भूषय् + क्त, २.१)
प्रहृष्टजनसम्पूर्णंप्रहृष्ट (√प्र-हृष् + क्त)–जन–सम्पूर्ण (√सम्-पृ + क्त, २.१)
ह्रियाह्री (३.१)
किंचिद्कश्चित् (२.१)
अवाङ्मुखःअवाङ्मुख (१.१)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

प्रवि वे शा रास्तु
स्व वेश्मसुवि भूषि तम्
प्र हृष्ट सं पू र्णं
ह्रि या किंचि वाङ्मु खः