२.३७.१०

अथ रेणुसमुध्वस्तं तमुत्थाप्य नराधिपम् ।
न्यवर्तत तदा देवी कौसल्या शोककर्शिता ॥

अन्वयः

अथ then, रेणुसमुध्वस्तम् coated with dust, तं नराधिपम् to that king, समुत्थाप्य having lifted, देवी queen, कौशल्या Kausalya, शोककर्शिता emaciated due to sorrow, तदा then, न्यवर्तत returned to her palace.

M N Dutt

Then raising the lord of men covered with dust, the noble Kausalyā pierced with grief, stopped (along with the monarch.)

Summary

Then Kausalya, emaciated due to sorrow, lifted the king who was thoroughly coated with dust and returned to the palace.

पदच्छेदः

अथअथ (अव्ययः)
रेणुसमुद्ध्वस्तंरेणु–समुद्ध्वस्त (√समुद्-ध्वंस् + क्त, २.१)
तम्तद् (२.१)
उत्थाप्यउत्थाप्य (√उत्-स्थापय् + ल्यप्)
नराधिपम्नराधिप (२.१)
न्यवर्ततन्यवर्तत (√नि-वृत् लङ् प्र.पु. एक.)
तदातदा (अव्ययः)
देवीदेवी (१.१)
कौसल्याकौसल्या (१.१)
शोककर्शिताशोक–कर्शित (√कर्शय् + क्त, १.१)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

रेणु मु ध्व स्तं
मु त्थाप्य राधि पम्
न्यर्त दा दे वी
कौ ल्या शोर्शि ता