२.८१.४

तदवस्थं तु भरतं शत्रुघ्नोऽनन्तर स्थितः ।
परिष्वज्य रुरोदोच्चैर्विसंज्ञः शोककर्शितः ॥

अन्वयः

अनन्तरस्थितः standing close by, शत्रुघ्नः Satrughna, तदवस्थम् in this state, भरतम् Bharata, परिष्यज्य having embraced, शोककर्शितः smitten with grief, विसंज्ञः having lost his senses, उच्चैः loudly, रुरोद cried.

M N Dutt

Seeing Bharata in that condition, ſatrughna who was near, taking the former on his lap, began to cry, almost deprived of his senses and oppressed with grief.

Summary

Seeing Bharata in that state, Satrughna who was standing close by, smitten with grief clasped him, cried loudly and fell senseless.

पदच्छेदः

तदवस्थंतद्–अवस्था (२.१)
तुतु (अव्ययः)
भरतंभरत (२.१)
शत्रुघ्नोशत्रुघ्न (१.१)
ऽनन्तरस्थितःअनन्तर–स्थित (√स्था + क्त, १.१)
परिष्वज्यपरिष्वज्य (√परि-स्वज् + ल्यप्)
रुरोदोच्चैर्रुरोद (√रुद् लिट् प्र.पु. एक.)–उच्चैस् (अव्ययः)
विसंज्ञःविसंज्ञ (१.१)
शोककर्शितःशोक–कर्शित (√कर्शय् + क्त, १.१)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

स्थंतु तं
त्रु घ्नो ऽनन्तस्थि तः
रि ष्वज्यरु रो दो च्चै
र्वि सं ज्ञः शोर्शि तः