३.५२.६

तां जहार सुसंहृष्टो रावणो मृत्युमात्मनः ।
उत्सङ्गेनैव भुजगीं तीक्ष्णदंष्ट्रां महाविषाम् ॥

अन्वयः

रावणः Ravana, सुसंहृष्टः delighted, आत्मनः his own, मृत्युम् death, ताम् her, तीक्ष्णदंष्ट्राम् sharp fanged, महाविषाम् highly poisonous, भुजगीम् female snake, उत्सङ्गेनेव on his lap, जहार carried.

M N Dutt

Experiencing the height of delight, Rāvana ravished her, taking her on his lap like a sharp-toothed serpent of virulent poison.

Summary

Delighted Ravana, carried off Sita, the very embodiment of his death, like one carrying a highly poisonous sharpfanged female snake on his lap.

पदच्छेदः

तांतद् (२.१)
जहारजहार (√हृ लिट् प्र.पु. एक.)
सुसंहृष्टोसु (अव्ययः)–संहृष्ट (√सम्-हृष् + क्त, १.१)
रावणोरावण (१.१)
मृत्युम्मृत्यु (२.१)
आत्मनःआत्मन् (६.१)
उत्सङ्गेनैवउत्सङ्ग (३.१)–एव (अव्ययः)
भुजगींभुजगी (२.१)
तीक्ष्णदंष्ट्रांतीक्ष्ण–दंष्ट्र (२.१)
महाविषाम्महत्–विष (२.१)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

तां हासु सं हृ ष्टो
रा णो मृत्यु मात्म नः
त्स ङ्गे नैभु गीं
तीक्ष्ण दं ष्ट्रां हावि षाम्