५.४२.८

तस्य तच्छुशुभे ताम्रं शरेणाभिहतं मुखम् ।
शरदीवाम्बुजं फुल्लं विद्धं भास्कररश्मिना ॥

अन्वयः

शरेण by an arrow, अभिहतम् struck, ताम्रम् reddish, तत् his, मुखम् face, शरदि in autumn, भास्करश्मिना with Sun's radiance, विद्धम् hit, फुल्लम् blown, अम्बुजमिव like a lotus, शुशुभे appeared.

M N Dutt

And pierced by the arrows, his coppery face looked beautiful like a blown autumnal red lotus shot at by the solar rays.

Summary

His red face struck by an arrow appeared like a fullblown lotus in autumn season hit by the rays of the Sun.

पदच्छेदः

तस्यतद् (६.१)
तच्छुशुभेतद् (१.१)–शुशुभे (√शुभ् लिट् प्र.पु. एक.)
ताम्रंताम्र (१.१)
शरेणाभिहतंशर (३.१)–अभिहत (√अभि-हन् + क्त, १.१)
मुखम्मुख (१.१)
शरदीवाम्बुजंशरद् (७.१)–इव (अव्ययः)–अम्बुज (१.१)
फुल्लंफुल्ल (१.१)
विद्धंविद्ध (√व्यध् + क्त, १.१)
भास्कररश्मिनाभास्कर–रश्मि (३.१)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

स्यच्छुशु भे ता म्रं
रे णाभि तंमु खम्
दी वाम्बु जं फु ल्लं
वि द्धं भास्कश्मि ना