६.११५.३८

रामो मातरमासाद्य विषण्णं शोककर्शिताम् ।
जग्राह प्रणतः पादौ मनो मातुः प्रसादयन् ॥

अन्वयः

रामः Rama, विवर्णाम् pale, शोककर्शिताम् emaciated by grief, मातरम् mother, आसाद्य reached, प्रणतः offered salutations, मातुः to mother, मनः in mind, प्रहर्षयन् delighted, पादौ feet, जग्राह clasped

M N Dutt

Having approached his mother, pale and pulled down with grief, Rāma humbly touched her feet and enhanced her delight.

Summary

Rama reached his mother who was pale and emaciated in grief and offered salutations clasping her feet in obedience and was delighted in his mind.

पदच्छेदः

रामोराम (१.१)
मातरम्मातृ (२.१)
आसाद्यआसाद्य (√आ-सादय् + ल्यप्)
विषण्णांविषण्ण (√वि-सद् + क्त, २.१)
शोककर्शिताम्शोक–कर्शित (√कर्शय् + क्त, २.१)
जग्राहजग्राह (√ग्रह् लिट् प्र.पु. एक.)
प्रणतःप्रणत (√प्र-नम् + क्त, १.१)
पादौपाद (२.२)
मनोमनस् (२.१)
मातुःमातृ (६.१)
प्रसादयन्प्रसादयत् (√प्र-सादय् + शतृ, १.१)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

रा मो मा मा साद्य
वि ण्णं शोर्शि ताम्
ग्राप्र तः पा दौ
नो मा तुःप्र सा यन्