६.५८.३०

हनूमांस्तु समुत्पत्य हयांस्त्रिशिरसस्तदा ।
विददार नखैः क्रुद्धो गजेन्द्रं मृगराडिव ॥

अन्वयः

तदा then, हनुमान् तु Hanuman also, क्रुद्धः angry, उत्प्लुत्य jumping up, त्रिशिरसः at Trisira, हयम् horse, मृगराट् lion, नागेन्द्रम् इव like lordly elephant, नखैः nails, विददार tore.

M N Dutt

Then Hanumān flying into a fury, bounding to the welkin, with his nails ript the steed of Triớiras, even as a lion cleave a powerful elephant.

Summary

Then Hanuman also jumped up in anger and tore the horse off Trisira just as the lion would tear the lordly elephant with nails.

पदच्छेदः

हनूमांस्तुहनुमन्त् (१.१)–तु (अव्ययः)
समुत्पत्यसमुत्पत्य (√समुत्-पत् + ल्यप्)
हयांस्त्रिशिरसस्तदाहय (२.३)–त्रिशिरस् (६.१)–तदा (अव्ययः)
विददारविददार (√वि-दृ लिट् प्र.पु. एक.)
नखैःनख (३.३)
क्रुद्धोक्रुद्ध (√क्रुध् + क्त, १.१)
गजेन्द्रंगज–इन्द्र (२.१)
मृगराड्मृगराज् (१.१)
इवइव (अव्ययः)

छन्दः

अनुष्टुप् [८]

छन्दोविश्लेषणम्

नू मांस्तु मु त्पत्य
यांस्त्रिशिस्त दा
वि दा खैः क्रु द्धो
जे न्द्रंमृ राडि